Touha jako znamení   MF 16. 10. 1981
Ivan Doležal

Prodejny Supraphonu se v posledních dnech dostaly do stavu obležení početnou obcí příznivců trampské písničky. Objevilo se totiž elpíčko s názvem "Zvláštní znamení touha" a podtitulem Písničky bratří Ryvolů. Po Písních dlouhých cest a Portě je to třetí dlouhohrající deska ze spolupráce Supraphonu a Mladého světa.

Bratři Ryvolové svoje písničky a skupinu s původním názvem Zlatý klíč, kterou později přejmenovali na Hoboes, poprvé představují veřejnosti v první polovině šedesátých let. Bourají všechny vžité tradice a skládají a hrají písničky tak, jak je cítí jejich generace. V roce 1967 vzniká Porta a hned následující rok si Hoboes odvážejí z Ústí nad Labem stejně jako ve dvou následujících letech některou z hlavních cen v interpretační i autorské soutěži. A zároveň vyvolávají spory mezi trampy "tradicionalisty", zda jejich písničky vůbec patří mezi trampské.

Názvy skladeb na desce ukazují, že jde o průřez tvorbou Jiřího "Wabiho Ryvoly i Mirko "Miki" Ryvoly za posledních patnáct let. K nahrávání této desky si Hoboes pozvali do studia Čs. Rozhlasu v Českých Budějovicích posily, kterým se podařilo značně obohatit zvuk skupiny. Ty z posluchačů, kteří Hoboes znají z koncertních pódií, deska určitě překvapí. Typický drsný a tvrdý zvuk gibsonů Wabiho a Mikiho je zde provzdušněn kytarovými sóly Bohouše Sýkory, swingujícím kontrabasem a foukací harmonikou Ivana Zichy a pikovanými bendžy Vojty Zichy a Jardy Krauze. Příčná flétna Evy Zichové dodává zvláštní atmosféru Wabiho písničce Tereza. Sólové vokální výkony Marcel Koťátkové a Jarky Vrbové jsou standardně jisté a zažité. Celkový dojem trochu naruší ne imponující sbor v Jarním kurýru a rytmicky uspěchané a aranžérsky nepovedené zpracování písničky Poslední Jumbo Jet, ale výsledný pocit, který deska v zasvěceném posluchači zanechá, je více než dobrý.

Úvodní strana