Ptám se tě kamaráde   předmluva ke sbírce Podivnej weekend
Wabi

Znáš vůni vyprahlých pražců, nad kterými letní vzduch je tekutý, jako slunce tam nahoře?

Znáš vůni větru, který vždy na jaře přinese s sebou klín divokých kachen, mihotavé večery, naplní tvé oči azurovou modří a tvá chřípí rozechvěje očekáváním podivné touhy a radosti?

Znáš vůni zprohýbané pánve, osmahlé nesčetnými táborovými ohni a s držadlem vyleštěným tvou rukou?

Jednou tě pozvou kamarádi ven a ty náhle zjistíš, žes do té doby neměl tušení o celé půlce světa. Za záložkou kalhot ti uvízne jehličí a doma to vysypeš z košile na parkety. Jehličí je šamanovo kouzlo. Bude tě stále táhnout tam, kde voní rozeklané borovice na okraji lesa.

Jehličí ti zavoní jako vlasy tvé první lásky.

Až se po sté probudíš do mlhavého přísvitu jen s oblohou nad hlavou, tvé oči budou již stále hladově rozevřené, každé jitro tě bude vábit jasem oblohy, z které navždy zůstane v tvém pohledu modrá nepoznaná dálka.

Dokud bude jediný kout, který jsi ještě nepoznal, bude se tvé chřípí zachvívat nedočkavostí a touhou při spatření bílé, prašné cesty.

Až tedy usedneš příště u ohně, přivoň si k čerstvému dřevu, natáhni vůni smažené slaniny a vzpomeň na všechny campy, kde hořel tvůj oheň.

A ráno, až tě probudí první ptáci, rozběhni se tam nahoru do stráně a dívej se, dívej se ...

Ničeho se neboj, kamaráde!

Neztratíš nic ze svých zásad, když si přečteš těch pár povídek. To jenom ortodoxní drsňáci tvrdí, že bílé je bílé a černé je černé.

Nevěř tomu!

Copak jsi neviděl za letní noci při úplňku, jak měsíc teče mezi stromy? Neslyšel jsi sténat les při náporu vichru? Copak nevíš, že tráva na podzim je rudá a borovice žluté? A všiml sis někdy krajiny, jak je zlá a krutá, zatím co jiná je přívětivá a laskavá?

Romantika, to nejsou ty věčně se opakující atributy tvrdých mužů bez bázně a hany.

Romantika je poezie. Romantika je blázen.

Nebo si myslíš, že jezdíš ven kvůli té legraci, pivu, navyklé sentimentalitě a hezkým holkám?

Já vím. Vždyť už mlčím.

A tak se vydej po cestě fantastických příběhů. Abych ti řekl pravdu, není na nich vlastně ani moc neuvěřitelného. Ve snu prožíváš kolikrát příběhy, které jsou nepochopitelné jenom zdánlivě. Fantasie a romantika nejsou nic ve srovnání s obyčejným všedním životem.

To by jeden neřek, co se všechno může stát ...

Úvodní strana