Memoriál Wabiho Ryvoly v Trojické      FolkTime 9.4.2002
Drak

Čas strašně letí. Člověk by neřekl, že uplynulo už sedm let od posledního rozloučení s legendou moderní trampské písně – Wabi Ryvolou. Je to jako včera. Jenže Wabi si svou rozsáhlou tvorbou pootevřel okénko k "nesmrtelnosti". Jeho básně, povídky, reportáže, ale především jeho songy jsou tu s námi stále. Skrz ně k nám Wabi stále hovoří. Jeho "Tereza", "Sedmnáct dnů" či "Letokruhy" zazněly snad u všech trampských ohňů – po celém světě, kam nás (trampy) osud rozevlál. Patřím ke generaci, kterou Wabi Ryvola ovlivnil stejnou měrou jako knížky Jaroslava Foglara či Karla Maye. Ovlivnil mě především svým pojetím romantiky (touhy překonat daleké obzory), která prýští z osobních prožitků zasazených do jeho nevšedních písňových textů. O to více mě mrzí, že jsem neměl to štěstí, abych se s ním setkal. Mohli bychom popít orosené pivo, zazpívat si nějakou píseň či jen tak potlachat o životě. Bohužel! Čáry našich životů se asi neměly zkřížit. To ví snad jen všemocný Osud.

Wabi Ryvola by se letos dožil 67 let. Na jeho počest byl uspořádán vzpomínkový večer v P-klubu v Trojické ulici pod názvem Jarní kurýr. Pořadateli večera byly Produkční tlupa Úlet a skupina Sekvoj. Oba pořadatelé se s Wabim velmi dobře znali. PT Úlet "provozovala" legendární trampský underground v Polské ulici, kde Wabi často vystupoval, a Sekvoj hrála s Wabi Ryvolou a Pacifikem na Country podvečerech na Výstavišti (tehdy PKOJF). Duchovním otcem a dramaturgem dnešního večera byl Karel Vidimský – "Cimbura" z PT Úlet. Koncert se konal v rámci 21. Notování pod Vyšehradem, které pořádá výše zmíněná dvojice. Notování je každý první čtvrtek v měsíci mimo července a srpna. Letos pozval Cimbura hosty zvučných jmen. Vzpomínkového večeru se zúčastnila domácí Sekvoj a hostující Tempo di vlak. Zlatým hřebem večera byl nestor moderní trampské písně Kapitán Kid alias spisovatel detektivek, rodokapsů a sci-fi Jaroslav Velinský.

Wabiho memoriál zahájila domácí Sekvoj. Začalo se kupodivu načas: ve čtvrtek 4. dubna 2002 v 19:30. Jelikož se koncert jmenuje Jarní kurýr, nemohla Sekvoj začít jinou písní než "Jarním kurýrem" od Mikiho Ryvoly. Ten letos slaví kulatých šedesát let. Poté následovaly Wabárny završené notoricky známým "Mrtvým vlakem" od Mikiho. Pak nastal čas písniček z "kuchyně" Oldy Dolejše a Pavla Hurta. Rád jsem si (po delší době) poslechl "Povodeň" a "Virginii". Po několika písních došlo k velkému překvapení. Kdo by tušil, že dnes slaví narozeniny jeden ze zakladatelů Sekvoje – Pavel Hurt! Nezapomněla na něj ani Sekvoj ani Cimbura. Ke svým 43. narozeninám dostal dárek opravdu královský – květináč s obrovským filodendronem. Po gratulaci zahrála Sekvoj další písně a vytleskaný přídavek "Ledová knajpa". Hráli velmi dobře.

Po pěkném úvodu nastal čas na prvního hosta – trampskou kapelu Tempo di vlak z Ostravy. Nejprve zahráli výborné autorské písně, například "Príma den", "Poslední dráha" či "Duhová svítání". Musím souhlasit s kamarádem "Balíkem" (ze Samsonových Máků), jenž byl na koncertu a vyjádřil se o Tempácích, že jsou rok od roku lepší. Je to tak. Nato, že hrají teprve od roku 1999, dosáhli slušné hudební úrovně. Dokonce si udělali hodně přátel mezi elitou FCT hudby. Po šestici autorských songů zahráli šest ryvolovek. Nejvíce se mi líbily songy "Prokletá vůně hor", "Mužíček" a "Sochám brečí déšť na vobočí". Překvapili mě písní "Já nejsem dáma" od Wabiho Ryvoly, kterou jsem vůbec neznal. Nic naplat, nemůžu přece znát všechny songy, ač bych si to sebevíce přál. Závěr jejich bloku patřil autorským skladbám. Zahráli perfektní odpichovky "Pro listí" a "Kolejí pár".

Následovala cca dvacetiminutová přestávka na vyvětrání totálně narvané Trojické a na ozvučení dalšího hosta – Kapitána Kida. Ten si s sebou kromě svého šoféra vzal i své knížky, včetně novinky "Případ Atlantis" o bájné Atlantidě. Zahrál osm autorských písniček a dvě převzaté věci. Z jeho songů mě nejvíce potěšily "Nezralé maliny". Pěkný byl i "Šanson" či zpověď vojáka "Forget me not". Obě přejaté věci stály zato. Ať už to bylo "Srdce trampů" od Gézy Včeličky či bravurně zahrané "Modřiny a šrámy" od Mikiho Ryvoly. Kid dal do placu i pár veselých historek ze života. Nejvíce mě oslovilo vyprávění o historickém automobilu Petra Hošťálka z Českých Budějovic a o společné vyjížďce z Ústí nad Labem do Prahy. Kid má opravdu nevšední zážitky.

Večer se chýlil ke svému konci. Na pódium přišli všichni dnešní vystupující (včetně dorazivšího "Šaolína" z kapely Magison). Společně zahráli Wabiho prvotinu "Hejno vran", kterou si s nimi zpíval celý narvaný sál. Byl to nádherný večer, který volně přešel do sejšnu. Jelikož se mi nechtělo domů, šel jsem s kamarády do hospůdky Muzika ve Velehradské ulici na Žižkově. Tam se hrály ryvolovky až do tří hodin!!! Potěšilo mě, že dorazili i kamarádi z Brna: Boko, Švorcák (bendžista z kapely Stalaktit) a Kyselina (výborná zpěvačka). Bylo mi moc a moc fajn na duši.

Úvodní strana