Kdo ví...
Stráša
Kdo ví, kolik vody proteklo řekou
po který se na svým voru z kopretin vydal
snad do země lvů
snad někam dál
Kdo ví, kolik bílejch mračen odnes vítr
kolik černejch vran se sneslo do polí
na podzim, kdy zem žloutne
a stromy listí svlíkaj
kdy je nutný k celtě přibalit i deku
kdy dálka v očích zabolí
a vlak nečeká
Kdo ví
Tak chtělo by se říct "Never more"
Jenomže mě napadá spíš
"vlak ti jede v pátek, tak ahoj"
Možná proto, že vím, že ten starej chlap
vlastně nikdy nezestár
že s náma zůstal v každým údolí
u každýho ohně
v každém zachvění kytarových strun
v každém tónu těch písní
který v srdci tuláka probouzejí
tu zvláštní touhu
těch písní, který (aspoň pro mě)
nikdy nikdo už nepřekoná
Modrý dým už stoupá korunami stromů
a já do kytary tónů
slyším, jak zpíváš