Jak se dostala duše do nebe Šest strun v
údolí / 64
Wabi
To bylo tak. V jednom začouzeným starým městě žil mladej pán a ten měl garáž a v tý garáži docela nový, ale úplně a zbrusu nový auto. Jezdil s ním v neděli na hlavní ulici, aby všichni věděli, že to auto má, a to vždycky v sobotu odpoledne leštil a blejskal a myl a utíral a všelijak mastil a konservoval a olejoval a pulíroval, aby bylo pořád jako nový. Auto se nakrucovalo a pejřilo a moc mu lichotilo, že se o něj pán tak stará. a tak bylo spokojený a nikdy nezlobilo. Pán chodil celej tejden pěšky, aby ušetřil na benzín a tak si auto lebedilo v garáži a lenošilo. Moc se mu to ze začátku líbilo. Ale co je moc - je moc. Nejhorší je, že každý takový auto má čtyři duše. No a těm třem duším se to líbilo pořád víc a víc, jenom ta čtvrtá, že prej auto je na ježdění a že se jí stejská po kamíncích a dírách a přejezdech a vůbec bylo moc nespokojená. Začala hubnout a vedla řeči jako vo spuchření a tak, no prostě chřadla a užírala se. Pán ji musel pořád pumpovat a to ho děsně zlobilo.
No a jednou takhle zase v sobotu pán přišel z práce a hned do garáže. Nadělal pěnu a blejskal a pulíroval a nakonec vzal velikánskou pumpu a že prej dá tý čtvrtý duši pořádně do těla. Ty tři se pochechtávaly, jak ta čtvrtá rostla a pán dejchal jak lokomotiva. Tak - povídá, když ji nafouk, že byla jak šutr - a hned si tě vyzkoušíme. No ale jéje, to neměl dělat.
Vycouval z garáže, počkal až kolem přejede takový veliký auto, co v něm jezději v létě šoféři úplně polonahý a na prsou chlupatý a pak zamířil na hlavní třídu. A auto jelo přes kamínky a šutry a díry a rigoly a přejezdy a houpalo se, všelijak se naklánělo a pejřilo a vím já co ještě. Zkrátka se vytahovalo. A vytahovalo se toli, že duše začaly najednou tloustnout a natahovat se a ta čtvrtá nejvíc, protože byla tvrdá jak křemen. A jak dojel pán na okraj hlavní silnice do zatáčky, najednou bum bum bum a zrovna před tím největším houfem lidí. Všechny čtyři duše praskly najednou, ale ta čtvrtá nejvíc. Ta se úplně rozprskla, že ji potom pán vůbec nenašel.
No. Tak přiletěla ta chudák duše k Pánubohu a že prej co s ním pán udělal, jak vona chtěla jezdit a sloužit a ty druhý jak si lebedily a tak. Pánbu se na ní podívá, mrkne a povídá - já vím, holka, mělas to těžký. Tak ná, tady máš křídla.
A tak se dostala do nebe.