A tak mě napadá:   Trail 1/69
Wabi

Vycházela už spousta trampských časopisů, několik se jich stále drží a nepochybně jich v příštích letech ještě spousta vznikne. Každá generace chce říct své krédo, každá generace má jiný názor na fotbal, délku dívčích sukní a tramping. To je asi v pořádku. Tak jako Tony Mořínek na začátku třicátých let byl průkopníkem tehdy moderního tanga v trampské písni, tak je nyní chtěj nechtěj průkopníkem takový Chiclets nebo Žalman, kteří samozřejmě nebudou svoje písně psát v tempu mazurky, protože žijí v roce 1969 a mají určitě zcela jiný názor na svět, než Tony, i když se zcela pochopitelně asi v těch zásadních věcech shodnou.

A to je vlastně účel tohoto článku: pokusit se vyjádřit starou českou zkušenost, že Svatoplukovi pruty nejsou jenom báchorkou pro malé greenhorny - naopak. Jestliže jsme odlišní svým chápáním života, bylo by trestuhodné nechat se obyčejnými lidskými slabostmi, jako je stavovská hrdost, ješitnost, nebo pocit generační příslušnosti, nechat rozdělit, tak, jak se to již tolikrát v naši historii stalo. Tento časopis se bude snažit, aby jednal podle toho: aby byl tolerantní a velkorysý. Otiskne všechny názory, dá slovo každému, kdo o něj požádá. Jestli se nemýlím, vychází teď Tramp, Jižní stezka, Tulák, máme spoustu rubrik v různých novinách a časopisech. Před časem přestala vycházet Stezka a Camp - nechci říct, že navazujeme na jejich tradici, ale jedno je jisté: ti, kteří tyto časopisy dělali, nesložili ruce do klína. Jsou tady opět se svými názory na všechno kolem nich, opět vydávají časopis. Příjměte je mezi sebe tak, jak přicházejí - s odkrytým hledím, tolerantně a velkoryse. Oni vám mohou slíbit jenom jednu věc: že budou mluvit pravdu.

Úvodní strana